« Úvod | Značně kritický pohled... »

Falešný kult zdraví

Lidé chtějí být zdraví a mnozí jsou v tomto směru velmi aktivní. Dodržují zásady správné výživy, sportují, navštěvují různé kurzy, studují literaturu, sbírají informace o nejrůznějších trendech zdravého života a podobně.

Není to nesprávné. Člověk má být ve vztahu ke svému zdraví odpovědný a má se o něj starat, ale velkou otázkou zůstává, zda opravdu stačí jen tohle? Zda se má opravdu stát zdraví a zdravý životní styl jakousi modlou našeho života? Nebo naopak, jestli nám má právě zdraví posloužit tomu, abychom jeho prostřednictvím mohli dospět ke skutečnému cíli našeho života?

Ano zdraví je velmi důležité, ale nesmí se stát naším životním cílem. Zdraví je totiž pouze prostředkem k realizaci skutečného a pravého smyslu našeho života. Zdraví tedy není cílem samotným, ale pouze prostředkem k cíli. Toto si musí uvědomit především všichni ti, kteří doslova podlehli kultu zdraví a vytvořili si z něj modlu.

Na co nám totiž bude dlouhý život, prožitý třeba i ve zdraví? Na co nám bude, kdybychom se dožili byť i dvě stě nebo tři sta let, pokud nepoznáme jeho skutečný smysl a nenaplníte ho?

Budeme sice zdravými, dokonale si užijeme všech životních radostí, ale ve skutečnosti svůj život promrháme a prožijeme zbytečně. Zbytečně proto, že jsme nepochopili jeho smysl. Neboť se nám jeho jediným smyslem stalo žít zdravě a dlouho. Ale žel bezobsažným a prázdným způsobem!

Co je tedy pravým cílem a smyslem našeho bytí? Jistě všichni velmi dobře znají rčení: ve zdravém těle zdravý duch. Tato moudrá slova nás velmi jednoduchým způsobem směřují k pochopení smyslu a cíle našeho života. O zdravém těle se v něm totiž nemluví jako o hlavním účelu a cíli, ale pouze jako o prostředku k dosažení zdravého ducha.

Toto úsloví nám tedy jednoznačně hovoří o duchu a jeho správném rozvoji v zdravém těle. Mluví o duchu a duchovních hodnotách s ním souvisejících.

Cílem a smyslem života člověka je tedy jeho duchovní rozvoj. Je jím rozvíjení duchovní podstaty naší osobnosti, k čemu nám má jako ten nejlepší předpoklad posloužit zdravé pozemské tělo.

Duchovní rozvoj v sobě zahrnuje rozvoj poznání těch nejpodstatnějších otázek lidského bytí. Poznání toho, kdo jsme, odkud přicházíme a kam směřujeme. Poznání základních zákonitostí, které hýbou stvořením a jejichž účinkem podléhá úplně všechno, co existuje. Tedy i člověk. Duchovní rozvoj v sobě zahrnuje snahu o poznání a přizpůsobení svého života tím nejvyšším hodnotám, které vůbec ve stvoření existují a kterými jsou Čistota, Láska a Spravedlnost.

Smyslem života člověka je tedy jeho duchovní rozvoj. Člověk by měl duchovně růst a rozvíjet se. A to v poznávání a v žití skutečných hodnot. A také v poznávání duchovních zákonitostí.

Pokud tak nečiní, svůj život nežije správně a promrhává jej. Jeho život se pak z hlediska naplňování skutečného smyslu stává zbytečným. Člověk žije zbytečně! Zbytečně, i kdyby přežil ve zdraví byť i tři sta let!

Skutečná kvalita a skutečná hodnota života totiž spočívá v něčem úplně jiném, než pouze v dlouhém a zdravém životě. Pro lepší pochopení si uveďme příklad. Ježíš Kristus žil na zemi pouze 33 let, ale co se týče skutečné kvality a hodnoty jeho života, představoval v žití duchovních pravd dokonalost, která může být příkladem pro všechny lidi.

Ze skutečného, ​​čili duchovního hlediska tedy vrchovatě naplnil smysl života, i když žil jen 33 let.

Mnozí lidé před ním i po něm žili mnohem déle, ale ani zdaleka se nepřiblížily ke kvalitě jeho příkladného života. Avšak úkolem každého člověka na této zemi je prožít opravdu kvalitní život. Ta kvalita ale spočívá v poznání duchovních pravd a v životě v souladu s nimi. Tímto způsobem správné zhodnocujeme svůj život a naplňujeme jeho smysl. A naše zdravé tělo, o které se přiměřeným způsobem staráme nám v tom má napomáhat.

Takto je to správné a chtěné. Chtěné tím, který nám život daroval. Nepromrhávejme jej tedy honbou za „hodnotami“, kterým ani zdaleka nepřísluší ta cena, jakou jim mylně přisuzujeme. Nepromarňujme své životy v zbytečném úsilí a v zbytečné honbě za věcmi nepodstatnými a malichernými, zapomínaje při tom na to nejpodstatnější - na náš duchovní rozvoj a vzestup. Naše zdraví je prostředkem k dosažení tohoto cíle, ale zdravý a dlouhý život se nám sám o sobě nesmí stát nikdy cílem samotným.

http://kusvetlu.blog.cz/ v spolupráci s M.Š

31.05.2016 16:55:37 | stálý odkaz

Komentáře

0 komentářů:

přidat komentář
<< úvod

TXT.cz
HLEDAT | UPOZORNIT
Vytvořit blog | Přihlásit se